Celkový vzhled
Původ: | Francie |
---|---|
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 10. 08. 2023 | |
Použití: | Společenský pes |
KLASIFIKACE FCI: | Společenská plemena Malí molossoidní psi. Bez pracovní zkoušky. |
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Jako ostatní molossové, pochází buldoček pravděpodobně z molossů z Epiru a říše římské. Je příbuzný s buldoky z Velké Británie, se středověkými sarmatskými mastify-alaunty, mastify a malými francouzskými molossoidními psy. Francouzský buldoček, jak ho dnes známe, je výsledkem různého křížení, prováděného v osmdesátých letech devatenáctého století nadšenými chovateli v chudších čtvrtích Paříže. V té době byl buldoček psem nosičů z pařížské tržnice, řezníků a kočích, avšak díky svému zvláštnímu vzhledu a povaze brzy našel cestu do lepší společnosti a uměleckých kruhů.
Rychle si získával oblibu. První klub tohoto plemene byl založen roku 1880 v Paříži. První zápisy pocházejí z roku 1885 a první standard byl sestaven v roce 1898; v roce, ve kterém francouzská Société Centrale Canine uznala francouzského buldočka jako plemeno.
První jedinec tohoto plemene byl předveden na výstavě již roku 1887. Standard, upravovaný v letech 1931, 1932 a 1948, byl přepracován v roce 1986 panem H. F. Reantem, za spolupráce pana R. Triqueta (publikován FCI roku 1987), poté roku 1994 paní Violette Guillon (publikován FCI roku 1995) a v roce 2012 výborem francouzského klubu pro buldočky (Club Bouledogue Francais).
CELKOVÝ VZHLED: Typický malý molossoidní pes. Přes svou malou velikost silný, ve všech proporcích krátký, podsaditý, kompaktní, krátkosrstý, s krátkým čenichem, vztyčenýma ušima a přirozeně krátkým ocasem. Musí působit dojmem živého, bystrého, velmi svalnatého zvířete, kompaktní stavby těla a pevné kostry. Žádný znak nemá být ve srovnání s ostatními tak přehnaný, aby rušil celkovou harmonii psa ve vzhledu a pohybu.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka těla – od ramenního kloubu k sedacímu hrbolu – je mírně větší než výška v kohoutku. Krátká obličejová část.
CHOVÁNÍ / POVAHA: Družný, živý, hravý, majetnický a bystrý společenský pes.
HLAVA: Hlava musí být silná, široká a kvadratická, krytá přiměřeným množstvím kůže, tvořící symetrické záhyby a vrásky.
MOZKOVÁ ČÁST:
Lebka: Široká, téměř plochá mezi ušima, klenuté čelo. Vystupující nadočnicové oblouky, oddělené zejména hlubokou brázdou mezi očima. Tato brázda nesmí pokračovat na čele. Týlní hrbol je málo vyvinutý.
Stop: Výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST: Hlava buldočka je charakteristická zkrácením horní čelisti a čenichu, stejně jako mírným až středním sklonem nosu dozadu. Nosní houba je mírně obrácená vzhůru („pršáček“).
Nosní houba: Černá, široká, ohrnutá, nosní dírky dobře otevřené a souměrné, skloněné šikmo vzad. Sklon nosních dírek, stejně jako ohrnutí nosní houby musí však umožňovat normální dýchání nosem.
Čenich: Krátký, široký, se soustřednými symetrickými vráskami.
Pysky: Silné, volnější a černé. Horní pysk se setkává se spodním v jeho středu a zcela kryje zuby. Z profilu je horní pysk skloněný a zaoblený. V klidu, pokud není pes rozčilený, nesmí být vidět jazyk.
Čelisti / Zuby: Čelisti široké a silné. Spodní čelist je předsunutá před horní čelistí a zvedá se vzhůru. Spodní řezáky jsou postaveny do oblouku. Čelist nesmí vykazovat boční vychýlení či zkřivení. Mezera mezi řezáky horní a spodní čelisti by neměla být přesně stanovena. Rozhodující je, aby na sebe horní a spodní pysk doléhaly tak, aby zcela překrývaly zuby. Spodní řezáky stojí před horními (předkus). Dostatečně vyvinuté řezáky a špičáky. Úplný chrup je žádoucí.
Líce: Dobře vyvinuté.
Oči: Dobře patrné, nápadné, s pozorným výrazem, hluboko uložené, dosti daleko od nosu a uší, tmavě zbarvené, poměrně velké, kulaté; bez jakékoliv stopy bělma, pokud se zvíře dívá přímo vpřed. Okraje očních víček musejí být černé.
Uši: Středně velké, u kořene široké a na špičce zaoblené. Na hlavě vysoko posazené, ale ne příliš blízko u sebe, vzpřímené. Boltec je otevřen směrem kupředu. Kůže musí být tenká a na pohmat měkká.
KRK: Krátký, silný, lehce klenutý, bez laloku, rozšiřuje se směrem k ramenům.
TRUP:
Horní linie: Postupně, ale ne přehnaně, stoupá směrem od kohoutku k bedrům. Tento tvar – také zvaný kapří hřbet – je typický pro plemeno.
Hřbet: Široký a svalnatý, silný a pevný.
Bedra: Krátká, široká a klenutá.
Záď: Skloněná.
Hruď: Válcovitá a hluboká (dosahuje mírně pod lokty); velmi dobře klenutá žebra, také zvaná „sudovitá“. Při pohledu zepředu hrudník široký a čtvercový.
Spodní linie a břicho: Vtažená, ale ne příliš.
OCAS: Přirozeně krátký, ideálně dlouhý tak, aby kryl řitní otvor, nízko nasazený, spíše rovný, silný u kořene a zužující se ke konci. Je povolen zalomený, zlomený, stočený nebo relativně dlouhý ocas, nepřesahující hlezno. Ocas je nízko nesen. Dokonce ani v pohybu by se neměl zvedat nad vodorovnou linii.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Hrudní končetiny při pohledu ze strany i zepředu rovné.
Plece: Šikmé.
Nadloktí: Krátká, silná, svalnatá, mírně zakřivená.
Lokty: Pevně přiléhající k tělu, bez vybočení.
Předloktí: Krátká, rovná a svalnatá.
Zápěstí: Pevná a krátká.
Nadprstí: Krátká a při pohledu ze strany mírně šikmá.
Tlapky: Okrouhlé, kompaktní, malé, takzvané „kočičí tlapky“, mírně vybočené. Prsty sevřené, drápy krátké, silné a černé.
PÁNEVNÍ KONČETINY:
Celkový vzhled: Pánevní končetiny jsou silné a svalnaté, poněkud delší než hrudní, čímž se zvedá záď psa. Při pohledu ze strany i zezadu rovné.
Stehna: Dobře osvalená, pevná.
Hlezna: Pevná, nízko položená, ani příliš zaúhlená, ani strmá.
Nadprstí: Krátká.
Tlapky: Okrouhlé, kompaktní, nevybočují ani dovnitř, ani ven.
CHODY / POHYB: Při pohledu zepředu nebo zezadu se končetiny pohybují souběžně se střední rovinou těla. Volný, pohyb s dobrým posunem zadních končetin.
KŮŽE: Pevná.
OSRSTĚNÍ:
Srst: Krátká, přilehlá, lesklá a měkká, bez podsady.
Zbarvení: Plavá, žíhaná, s bílými skvrnami nebo bez nich.
Jednobarevné osrstění:
Žíhané: Plavá srst s příčným tmavým žíháním, vytvářejícím efekt „tygrování“; silné žíhání nesmí zcela zakrývat základní plavou barvu. Může se vyskytovat černá maska. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.
Plavé: Jednobarevná srst, od světle plavé po tmavě plavou, někdy světlejší na skloněných partiích těla, s černou maskou nebo bez ní. Zbarvení s maskou se dává přednost. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.
Skvrnité osrstění:
Žíhané se středními nebo velkými bílými skvrnami: Takzvané „strakoš“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných.
Plavé se středními nebo velkými bílými skvrnami: Takzvané „plavá s bílou“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných. Nosní houba je u všech zbarvení vždy černá, nikdy ne hnědá nebo modrá. Celobílí jedinci, za předpokladu, že mají okraje očních víček a nos černý, jsou přípustní, ale pro chov nežádoucí z důvodu rizika hluchoty.
VELIKOST A VÁHA:
Výška v kohoutku: Psi: 27-35 cm. Feny: 24-32 cm.
Odchylka 1 cm nahoru či dolů je tolerována.
Váha: Psi: 9-14 kg. Feny: 8-13 kg.
Váha 500 g nad horní hranicí je tolerována u typických jedinců.
VADY:
Každá odchylka od výše uvedených bodů by měla být považována za vadu, která by měla být penalizována podle své závažnosti a důsledků na zdraví a pohodu psa.
TĚŽKÉ VADY:
· Čenich příliš dlouhý nebo příliš krátký.
· Jazyk viditelný při zavřené tlamě.
· Světlé, dravčí oči.
· Přílišná ztráta pigmentu pysků, nosní houby a očních víček, jejichž okraje by nikdy neměly být zcela depigmentované.
· Klešťový skus.
· Klenutý hřbet (velbloudí hřbet).
VYLUČUJÍCÍ VADY:
Poznámka:
· Psi musí mít dvě normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.
· Pouze psi zdraví a schopní plnit funkce, pro které byli vyšlechtěni a jejichž morfologie je typická pro plemeno, mohou být použiti k chovu.
Poslední změny jsou v textu vyznačeny tučným písmem.